Tábor 2022

16.7.-29.7.2022 - Zveme Vás na další tábor do divukrásné České Kanady - pojeďte s námi.
Letošní tábor se odehrál v egypské Gíze a na dalších planetách, kam nás přenesla "hvězdná blána", kterou jsme v Gíze nalezli. Stali jsme se pomocníky vědeckého týmu Boba Hemoroida a společně jsme čelili Apophisovi.

Podrobný popis našich dobrodržství naleznete níže.

Den 1 - Děti alias nejlepší studenti věhlasných světových univerzit dorazily v pořádku na archeologické naleziště v Gíze. Ubytovaly se v pyramidkách a po velbloudím guláši z hrnce Al Marce byly uvítány vědeckými pracovníky Universal University. Víc jsme toho zatím nestihli, počasí na Egypt poněkud chladnější, ale blýská se na lepší časy.

Den 2 - Počasí v noci rozhodně nebylo tropické, nad ránem se nám nad Rudým mořem válely mlhy, ale sluníčko nás brzy zahřálo. Dopoledne jsme všechny studenty rozdělili do vědeckých týmů, odpoledne jsme potom vyráběli oblečky a zástavy. Děti jsou v pořádku.

Den 3 - Dnes to byl dost fičák. Dopoledne přinesl Daniel Jackson náhrobek, který se našemu archeologickému týmu podařilo vykopat v Abú Síru. Na náhrobku byly dva různé nápisy, v hieroglyfickém a klínovém písmu. Šlo ale o písma, která nikdo z našich písmoznalců nikdy neviděl, a nevím se si nimi rady - ostatně zejména proto jsme sem vědecké týmy přivolaly, tušíme, že jsme na stopě zásadnímu objevu. Naši vědci junioři nezklamali - oba nápisy vyluštili a ukázalo se, že nejde o náhrobek, ale o informaci o tom, že jakýsi faraon kdysi nechal zahrabat "zařízení", bránu, která nejspíš způsobila jakousi pohromu. No, my jsme shodou okolností poměrně nedávno vyhrabali v Al Blanalláhu podivný stroj, který bránu připomíná. Pokusili jsme se ho sestavit dohromady, ale bylo zřejmé, že zařízení není kompletní, nebylo čím ho ovládat. Vypravili jsme se proto znovu do Abú Síru, jestli náhodou na místě nejsou ještě jiné, dosud nenalezené součástky. Kupodivu byly! Jackson se spolu s Arankou a Hemeroidem vrhli na kompletaci zařízení a po večeři jsme se rozhodli, že bránu vyzkoušíme. Někteří projevili lehkou nervozitu, na ?náhrobku? se přece mluvilo o nějaké pohromě? Ale co bylo pohromou před 5 000 lety, člověka 21. století přece nemůže rozhodit, tak jsme se do toho pustili. Ovládací zařízení fungovalo, brána svítila, ale nic dalšího se nedělo. V tu chvíli Hemeroid zakopl o kámen a pod ním vykoukla další destička s nápisem: Aby a 7 znaků z brány. Zkusili jsme znaky zadat na ovládacím zařízení, brána se rozsvítila, spustil se alarm? Hm, ale co s tím? Máme do toho vlézt? Koho tam pošleme? Než jsme to stihli dořešit, prošla k nám z druhé strany dost podivná partička, na naše pokusy o seznámí nijak nereagovala, ten nejvyšší jakýmsi podivným prstenem omámil nebohého Jacksona, a než bys řekl Apophis, zmizeli všichni i s Jacksonem v bráně. A bylo to. Našlo se mezi námi několik statečných, kteří se chtěli hned vrhnout do brány a Jacksona zachránit, ale my dobře víme, že si další oběti nemůžeme dovolit, co bychom vám pak řekli, že jo. Tak jsme se shodli, že se druhý den pokusíme sestrojit sondu, kterou pošleme bránou, abychom zjistili, kam vlastně brána vede a co nás tam případně čeká. Neusínalo se nám úplně lehce? Až na uneseného Jacskona jsou všichni v pořádku, krásně se nám oteplilo, takže jsme odpoledne konečně vyzkoušeli Rudé moře. Na přání dobré noci už nám odpovídá jen spodní polovina tábora, kde spí velkáči, znamení, že nahoře u maláčů už se dávno spí.

Den 4 - Dopoledne každý vědecký tým nejprve vyzkoušel alternativní ekologický pohon pro sondu a potom už se vrhl na konstrukci samotné sondy. Musela splňovat základní kritéria: být pohyblivá, odolná různým atmosférickým tlakům a teplotám, schopná video i audiozáznamu a mít několikero různých senzorů. Vzniklo 6 skutečně kvalitních a originálních modelů. Z každého jsme vzali tu nejvymakanější technologii a sestrojili jednu hypermegasondu, kterou jsme posléze vyslali branou za Jacksonem. Po chvilce se sonda vrátila zpět. Technici vyhodnotili záznam: sonda zpracovala mapu cílové planety a nahrála video, které by mohlo směle konkurovat hollywoodským krvákům. Na záznamu jsme spatřili nebohého Jacksona položeného na operačním stole, nad ním se skláněl jeden ze včerejších bojovníků a do břicha mu zašíval larvu jakéhosi nechutného tvora dost podobného zahradnímu slimákovi. Diváci ani nedutali. Dále jsme se dozvěděli, že všemu šéfuje jistý Apophis, že ozbrojenci, kteří ho brání, jsou Jaffové, že Jaffům vadí voda z Mrtvého jezera a že planeta, na které se právě Jackson nachází, se jmenuje Abydos. A taky že se Apophis chystá Abydos opustit a nechat tam Jacksona jen s hrstkou Jaffů. To byla naše příležitost Jacksona zachránit. Vypravili jsme se bránou na Abydos, zvládli se proplížit kolem jaffích hlídek, nabrali dostatek vody v Mrtvém jezeře a potom vyřadili z provozu všechny Jaffy - až na jednoho. Čerstvě vysvobozený Jackson nám nedovolil Tealca (tak se onen Jaffa jmenuje) vyřídit úplně. Prý by se nám mohl hodit a třeba se k nám i přidat. Vyplatilo se - večer jsme od něho získali spoustu důležitých informací - co je to Jaffa, goauld, o co jde Apophisovi? A taky se ukázalo, že se z Abydosu nedokážeme dostat zpět na Zem, protože neznáme jeho symbol. Brána nás totiž může donést na jakoukoli planetu ve vesmíru, stačí zadat 6 symbolů, které určují její pozici v prostoru, a symbol planety, ze které odcházíme. No a ten my právě neznáme, chacha. Tak doufejte, že se nám ho do konce tábora podaří získat.
Bylo krásně, sluníčko, teplo, Rudé moře je jistě nad svým teplotním průměrem. Děti už jsme vám celkem slušně unavili, ráno se sice táborem trousí několik skalních ranních ptáčat, ale valná většina dětí sladce spí až do budíčku, který začínáme pomalu posouvat, abychom děti vůbec dostali ze spacáků.

Den 5 - Napadlo nás, že by nám s cestou zpět mohli pomoci samotní Abydosané, třeba vědí, jak bránu používat. Celá planeta je po řádění Apophise zdevastovaná, Abydosané nemají kde bydlet ani co jíst? Tak jsme jim dopoledne pomáhali budovat nové vesnice a města. Oni nám na oplátku prozradili, že nedaleko před nějakým časem ztroskotala Apophisova loď a že bychom v jejích troskách mohli nalézt něco, co by se nám mohlo hodit. Odpoledne jsme tedy vyrazili na místo havárie. Našli jsme spoustu paměťových nosičů, ovšem Apophis není žádný trouba, informace byly důmyslně ukryté a zašifrované. Troubové nejsme ani my, důmyslné skrýše jsme odhalili a šifry prolomili. A objevili jsme skutečný poklad ? Apophisův seznam navštívených planet i s jejich symboly a adresami. V takové štěstí jsme ani nedoufali!
Navíc jsme našli stříbrný kufřík a v něm jakousi dřevěnou "věc" s podivným znakem - ovšem nikdo z vědců ani Tealc netuší, k čemu slouží. Kufřík jsme tedy opatrně uložili do sejfu a uvidí se.
Vše v naprostém pořádku, nebe bez mráčku, moře bez žraloka. Objednali jsme si extra teplou noc, takže první parta dětí se vydala spát pod širák. Údajně jim ráno kolem ležení přeběhlo stádo jelenů...

Den 6 - Teoreticky bychom se mohli vrátit na Zemi, ale Tealc nás varoval, že Apophis má v plánu obsadit postupně jednu planetu po druhé a že Země je na seznamu jako jedna z prvních. Takže jsme na svá bedra vzali břímě zodpovědnosti a řekli si, že se pokusíme Apophise v jeho řádění zastavit. Tealc říkal, že proti předchůdci Apophise, goauldovi Ra, kdysi vznikla aliance nejvyspělejších ras a ta společnými silami Ra porazila. Pak se ale rozpadla a on sám neví, kdo v alianci vlastně byl. Vzpomněl si jen na rasu Noxů a v paměti vyšťoural i název planety, kde žijí. Tak jsme se za nimi vypravili - třeba se nám podaří dávnou alianci obnovit a proti Apophisovi vyrazit společně. Noxy jsme ovšem nalezli v naprosto zuboženém stavu - ukázalo se, že k životu potřebují modrý oheň, který střeží Pyroluzité, a službu konající Nox pro oheň zapomněl dojít. Teď už Noxové pomalu nemají ani sílu mluvit, natož přispět v boji s nevyzpytatelným nepřítelem. Tak jsme pro oheň vyrazili my a opatrně ho donesli zpět. Cestu jsme si zkrátili broděním přes jezero, a to se nám úplně nevyplatilo. Jezero bylo napadené zákeřnou bakterií, která způsobuje akutní neuropatii. Díky modrému ohni se Noxové probrali natolik, aby nám poradili, že lék na neuropatii nám mohou dát ?lidé? žijící na Bílé planetě. Takže cesta tam, u napadených neuropatie během oběda postoupila tak, že ochrnuli na jednu nohu, takže cesta nebyla úplně snadná. Navíc bílí lidé vůbec nemluvili, pouze reagovali na různé zvuky, které vydával robotický generátor. Podařilo se nám jejich komunikaci dekódovat a našli jsme háj vzácných rostlin, které neuropatii vyléčily. Vrátili jsme se k Noxům, my i oni už jsme byli v plné formě. Noxové s připojením k alianci souhlasili a navíc dokázali identifikovat onen záhadný předmět, který střežíme v kufříku. Jde o jeden z elementů, který kdysi alianci výrazně pomohl v boji s Ra. Bylo jich (a stále by mělo být) tehdy 5, ale Noxové nevědí, kde by mohli být ty další. Nicméně nám doporučili vypravit se za dalšími bývalými členy aliance, Furlingy a Antiky, kteří společně obývají jednu planetu.

Den 7 - Daleká cesta za Furlingy a Antiky. Furlingové žijí na rozlehlém sídle podezřele připomínajícím český Landštejn. Je to další z nejvyspělejších ras, ovládají telekinezi, telepatii, pyrokinezi a další technologie. Nejprve s námi coby inteligenčně méněcennou rasou nechtěli nic mít, ale když jsme prokázali slušnou schopnost telepatie, na účast v alianci kývli. Antikové žili na břehu Slizkého jezera a i oni měli zprvu problém se s naší rasou zahazovat - ledaže bychom si poradili s iq testy, které Antikové dávají svým batolatům. Rozběhli jsme mozkové závity na maximum a rozlouskli všechny zapeklité hádanky a logické hříčky, takže jsme brzy měli dalšího člena v kapse, tedy v alianci. Uf!
Na planetě bylo krutovedro, ale my už jsme zocelení. Velká pochvala všem výletníkům, šlapali bez řečí a povětšinou i s nadšením. A největší pochvala několika maláčům, kteří uťapali velkáčovskou porci 16 kilometrů!

Den 8 - Zbývá nám poslední rasa původní aliance - Ásgardové. Tealc tvrdil, že se je Apophis už dlouho snaží najít, ale při pátrání po adrese planety našel jen znaky, kterým není rozumět. Zachránili nás mozkoborci Antikové - nejenže znaky dekódovali, ale navíc nám řekli, že na planetě, kam nás znaky dovedou, Ásgardové nežijí, jde o planetu, kterou vytvořili uměle a umístili na ní zařízení, které sdělí adresu jejich skutečného domova pouze těm, kdo jsou toho hodni. A bylo to skutečně tak, na planetě jsme našli pouze složitý stroj s mnoha displeji, měřidly, konektory, kamerami. Řídili jsme se instrukcemi na zařízení a strčili do něho hlavu, během několika sekund se nám do paměti nahrály symboly z hvězdné brány. Poté nás stroj sám instruoval, kam je potřeba zasunout který konektor, abychom se dozvěděli další zásadní informace ohledně Ásgardů. Některým se zadařilo napoprvé, někteří spustili alarm a plivání jedu několikrát za sebou. Po úspěšném pokusu stroj vytiskl informaci, že s Ásgardy je potřeba mluvit pouze ve verších nebo písních. Každý univerzitní tým si tedy nacvičil hudební číslo, ve kterém Ásgardy pozdravil a požádal je o pomoc a členství v alianci. Ásgardi byli spokojeni, ovšem naše hudební produkce je ke spolupráci nepřesvědčila ? museli jsme ještě v několika zkouškách prokázat svou houževnatost a fyzickou zdatnost - na vodě, na zemi i ve vzduchu. Nakonec se nám je samozřejmě podařilo přesvědčit. Večer po setmění, aby byla akce skryta všem potenciálním Apophisovým zvědům a špionům, jsme se vydali na tajné a odlehlé místo, kde jsme se všemi rasami podepsali alianční smlouvu. Ásgardové nám navíc prozradili tajemství 5 elementů ? pokud na element posvítíme jejich speciální technologií, objeví se adresa planety, na které je ukrytý další z elementů. Wow!
Maličko se nám ochladilo, ale jen dobře, počasí je stále parádní. Měli jsme za to, že děti budou po včerejším celodenním výletě unavené, ale chyba lávky, unavení jsme leda tak my. Zdárně pokračuje několik turnajů (šipky, pingpong, fotbal - vše pořádají děti) i skládání zkoušek v naši univerzitní letní akademi. Máme mezi sebou už několik zaloužilých Drů, ManDrů, LamanDrů a i jednoho SalmanDra.

Den 9 - Aliance je uzavřena, ale abychom mohli Apophise porazit, musíme najít všechny zbylé elementy. Tak jsme se do toho hned ráno pustili. Dopoledne jsme se vydali na planetu Světla a stínů, kam odkazoval nápis na prvním elementu se znakem vody. Tam jsme se museli vypravit do země stínů, abychom pomohli zachránit nečisté. Cestou jsme nacházeli indicie, kde je element ukrytý. Vše jsme zvládli, element země jsme získali, a tak jsem se odpoledne mohli vydat na Placatou planetu. Tam vládne pevnou rukou Velký placák, veškeré obyvatelstvo pro něho otrocky těží omamné koření a on má neomezenou moc, nejspíš právě díky elementu, který střeží parta dalších otroků v jeho paláci. Nikdo na planetě nesmí skloňovat ani časovat, protože ?rozvinuté myšlení, hrozba pro každý vladař.? Usnesli jsme se, že bychom se do paláce mohli dostat tak, že uplatíme zubožené otroky pořádnou dávkou koření. Obíhali jsme jednotlivé doly a natěžili, co šlo. Stráže se podařilo podmáznout, a tak jsme navečer měli další element v kapse.
Měli jsme celý den spoustu práce, takže jsme znovu museli přesunout plánovaný táborák na zítra. Jinak vše v pořádku.

Den 10 - Dopoledne jsme se vydali pro čtvrtý element. Přistáli jsme na planetě Edora, kterou sužují ustavičné výbuchy sopky. Obyvatelé musejí nosit speciální termooblečky a tmavé brýle, aby se nespálili a neoslepli. Sopka jim ničí úrodu, domy? A to vše způsobuje právě element ohně, který tu kdysi kdosi ukryl. Ideální stav, my potřebujeme element a Edořané se ho potřebují zbavit. Museli jsme absolvovat strastiplnou cestu k sopce a zjistit heslo k otevření schránky, ve které je element schovaný. Sopka se podle všeho zrovna chystala chrlit lávu, tak jsem k ní vyslali nejstarší členy jednotlivých týmu, budou nejodolnější. Když byli těsně před sopkou, zpoza kopce se vyřítila tlupa Jaffů v čele s Apophisem a odvlekla všech šest našich vědců. Než jsme doběhli k sopce, byli fuč. Ke všemu začala sopka soptit, takže jsme nevěděli, co řešit dřív. Nakonec se Tealc vydal pátrat po zajatcích a my jsme počkali, až se sopka uklidní, a vyzvedli z ní schránu s elementem. Tealcovi se během oběda podařilo zajatce najít a osvobodit, ovšem všichni už měli v břiše goaulda! Další Jaffové mezi námi, doufejme, že Tealcovi nedojdou pilulky, kterými potlačuje vliv goaulda na hostitele. Nicméně Edořané byli nadšeni, konečně se zbavili úmorných veder. Z našich náznaků pochopili, že se snažíme porazit Apophise, a tak nám prozradili, že se na jejich planetě nacházejí doly naquadachu, ze kterého Apophis staví své lodě i zbraně. Doly střeží ve dne v noci tlupa Jaffů, ale my je jistě zvládneme nějak oblafnout. Odpoledne jsme tedy věnovali těžbě naquadachu, rubali a pašovali jsme jak vzteklí, snad to budě stačit, abychom i my postavili konkurenceschopnou flotilu a arzenál.
Celý den vládlo pravé edorské vedro, děti jsme několikrát prohnali rybníkem. Večer jsme konečně zvládli táborák i s buřtíky. V noci náš zchladila menší bouřka a ráno nám začali za táborem rubat dřevorubci. Některé děti sladce spaly i za burácení motorové pily a ze spacáků jsme je v půl deváté museli vysypat.

Den 11 - Ráno přiběhl Ásgard s hrozivou zprávou ? Apophis shromáždil na hranici galaxie obrovskou flotilu a chystá se zaútočit na Zemi. Nabádal nás, abychom se mu v tom pokusili zabránit, přestože ještě nemáme 5. element. Apophise sice nemůžeme zničit, ale můžeme ho zkusit zajmout. Jinak taky hrozí, že se nebudeme mít kam vrátit. Co naplat, šup zpátky na Zem a nachystat se k boji. Celé dopoledne jsme vyráběli bojové kluzáky a testovali je v boji i různých krizových situacích. Odpoledne jsme v dokonale vytuněných strojích a vyzbrojeni naquadachem vyrazili do boje. Bitva to byla lítá, síly se přelévaly, ale nakonec jsme Apophisovu armádu Jaffů udolali a Apophise zajali, protože zničit ho bez elementu skutečně nešlo. Večer jsme se pak vydali na neobydlenou planetu Cimmeria, kde jsme museli prošmejdit radioaktivní slizová jezírka ? tam by snad měl být poslední, pátý element. Šmejdění bylo úspěšné, element jsme našli, ale hubení Apophise už musíme nechat na zítra.
Vedra polevila, boj proběhl bez ztrát na životech. Po návratu z Cimmerie se vydala první skupina šesti velkáčů na noční samotku ? strávili noc o samotě v lese na dohled tábora. Společnost jim dělaly srnky, netopýři a některým i táborový kocour Felix. Zvládli to všichni na výbornou.

Den 12 - Dopoledne jsme se za pomoci všech ras z aliance snažili přijít na to, jak jednotlivé elementy aktivovat ? každý je totiž potřeba probudit jiným způsobem. Sehnali jsme vše potřebné, ale bohužel se záhy zjistilo, že Apophis nám z vězení utekl. Naštěstí cestou ztratil svou rukavičku, takže jsme pěkně jako stopovací psi sledovali jeho pachovou stopu. Potichu jsme se všichni shromáždili u skály, kde se Apophis snažil dobít energii a přivolat na pomoc své služebníky. Jako myšky jsme se rozestavěli do kruhu, aktivovali všechny elementy a chytili se za ruce ? protože pátý element symbolizuje přátelství a v něm je největší síla. Apophis padl k zemi, Tealc přiskočil a vytáhl z něho mrtvého goaulda. Apophisův hostitel ovšem zůstal naživu ? ukázalo se, že jde o muže ze starověkého Egypta. Teď už nám jen zbývá zbavit nebohé Jaffy mezi námi goauldí larvy. Tealc nám pověděl o Thórově planetě, kde kdysi Thór sestrojil bránu, která hostitele zbaví goaulda. Není to ovšem jen tak ? k bráně vede cesta plná útrap, na planetě řádí nestvůra Únas, Jaffové musejí projít složitým labyrintem a samotný průchod bránou je strašlivý zážitek, hostitelé trpí na těle i na duši. Nechtěli jsme ovšem vrátit rodičům děti s parazitem, tak jsme se odhodlali na planetu vyrazit. Týmy statečně bránily svého Jaffu před Únasem, pomáhaly mu překonat rozličné překážky? Ovšem do závěrečného labyrintu musel Jaffa sám. Co při tom zažil a jaké pocity ho provázely při průchodu bránou, nikdo neví, třeba vám to budou samy děti vyprávět. Každopádně všichni Jaffové cestu zdárně dokončili a zbavili se své larvy. Všechny ukořistěné goauldy jsme večer semleli do luxusní sekané.
Ochladilo se, ale na hraní tak akorát. Děti, které by měly být po celém táboře unavené až hrůza, ještě večer za šera zorganizovaly turnaj ve fotbalu. Do lesa na samotku se vydala druhá parta velkáčů - i ti to zvládli na výbornou!

Den 13 - Dnešní den začal divadelními představeními. kde jednotlivé univerzity prezentovaly nejdůležitější momenty z celého našeho zápasu s Apophisem. Po vynikajícím obědě nás čekala pouť na oslavu našeho vítězství a po pouti jsme vítězství ještě doodlavili při legendárních "gízských stolech" plných dobrého jídla a pití.

Den 14 - Poslední den tábora jsme se zbavili, uklidili naše gízské tábořiště, zaspívali si na rozloučenou a odjeli zpět do Česka. Těšíme se, že se potkáme na nějaké naší další výpravě za dobrodružstvím

další akce




 © Makaroni

Valid HTML 4.0 Transitional